Angels & Airwaves I-Empire
Milovaný i nenáviděný misionář Tom DeLonge opět opráil obrovité vize a po roce a půl natočil s pomocí svých nejbliích přátel pokračování své životní zpovědi a návodu na to, jak změnit celý svět za několik let během pár minut. Seznamte se s „I-Empire“.
Na silnou propagaci desek spojenou s krátkými dech beroucími videi, neskutečnými řečmi nebo se snad nikdy nenatočeným filmem, jsme si u Angels & Airwaves pravda už tak nějak zvykli. Když se ale pár měsíců před datem vydání druhé desky začaly objevovat zprávy o tom, že kapela, respektive její hlavní vedoucí, točí pokračování debutu, začal jsem se vzhledem k „oblíbenosti“ první desky opravdu bát…a jak jsem záhy zjistil, oprávněně.
Úvodní naděje, že to Angels & Airwaves s druhým dílem rok a půl staré parády snad nemyslí tak úplně vážně, se po několika málo minutách naprosto rozplynuly. „I-Empire“ totiž nenabízí kromě pár menších změn a nového chlapíka na postu basy vůbec nic nového, ba co hůř, snaží se s klidným srdcem posluchačům znovu prodat své více jak rok staré výtvory a nápady, zabalené do naprosto totoného obalu. Ten je tak nucen spokojit se s podprůměrnými kytarami, jejich jediný úkol je vytvořit pomocí tun nejrůznějších efektů jednoduchou vybrnkávačku, která bude nakonec stejně použita jen jako druhořadý podklad pro linku zpěvu, což je po delší době poslouchání jediná věc, která nějak výrazně utkví v hlavě. Pocit určité monstróznosti dodávají desce nejrůznější přídavné samply, klávesy, všudypřítomné ozvěny, tleskání a konečně pořádné bicí. Ty po úvodním nezdaru tentokrát pořádně zní, udávají typický ani rychlý, ani pomalý rytmus a ve většině případech patří k tomu zajímavějímu materiálu. A co dalšího „I-Empire“ nabízí? Kromě nikdy nekončících popěvků, zaplňujících snad všechny možné mezery bez zpěvu, a naprosto nepochopitelné mini-instrumentálce, vůbec nic. To, co má první deska, má i tato, jenže nic víc, snad dokonce ještě míň.
Jedna věc se „I-Empire“ ale rozhodně vyčíst nedá. Po celou dobu strávenou v její přítomnosti si připadáte jako v úplně jiném světě. Ovšem je jen na vás, v jakém smyslu si to přeberete. Pokud je však desce věnována dostatečná péče a jsou jí poskytnuty ty pravé (romantické nebo naopak hodně depresivní) podmínky, dokáže se otevřít a teprve v takovýchto situacích nastaví svou druhou, tu podstatně silnější, tvář. Díky slušně podaným filozofickým textům především o lásce a seberozvoji, dokáží Angels & Airwaves otevřít vaše vlastní svědomí a skutečně donutí trochu zapřemýšlet nad sebou samým a podobnými věcmi. V tomto směru tak deska dokáže velmi dobře obstát, ovšem jen v případě, že dříve člověka a okolí neunudí.
Jestli mají být Angels & Airwaves opravdu nejlepší rocknrollovou kapelou světa za posledních dvacet let a zároveň průkopníci moderní podoby hudby, pak se někde v té brilantní rovnici kapely stala nemalá chyba. Potenciál na to všechno tihle kluci sice mají, ale to je asi tak všechno a přesvědčit celý svět o tom, že jsou to opravdu oni, kdo jej zachrání, půjde sotva průměrnými výtvory, které nám prozatím nabídli, dost těžko.
Angels & Airwaves I-Empire
Hodnocení: 3/10
Label: Geffen
Vyšlo: 06. 11. 2007
Tracklist:
01. Call to Arms
02. Everything’s Magic
03. Breathe
04. Love Like Rockets
05. Sirens
06. Secret Crowds
07. Star of Bethlehem
08. True Love
09. Lifeline
10. Jumping Rooftops
11. Rite of Spring
12. Heaven